18 – Kritická teorie společnosti, teorie médií

18A – Adorno, Benjamin

Frankfurtská sociologická škola

- sociálně filosofická škola, soustředěná 1923 v Institutu pro soc. bádání, založeném ve Frankfurtu nad Mohanem M. Horkheimerem
- její program postaven na tzv. kritické teorii společnosti; stoupenci inspirováni K.Marxem a hegelovskou dialektikou, očekávají překonání kap. spol.
- na rozdíl od teorie a hlavně praxe marxismu však krit. teorie zdůrazňuje individualitu člověka proti masovosti i abstraktním analýzám, které podřizují subjekt objektu a zvláštní obecnému
- představitelé: T. W. Adorno, M. Horkeimer, zčásti H. Marcuse, E. Fromm, W. Benjamin, J. Habermas aj.
- význ. kolektivní díla frankfurtské školy: 9. svazků Studií ve společenských vědách, Studie o autoritě v rodině aj.
- kritika poválečné společnosti, kapitalismu i socialismu
- kritika konzumní společnosti
- z konzumenství vyplývají špatné mezilidské vztahy a hrozí ekologická katastrofa
- opuštění totožnosti, příklon k masovosti
- v moderních společnostech převažuje orientace na „mít“ – majetek, sláva, zisk, moc, sexuální požitky
- za toto člověk platí úpadkem morálky, úzkostí, stresem – člověk nemůže vlastnit vše = nemůže být nikdy šťastný
- je třeba radikální charakterové změny z „mít“ na „být“ – ze štvance chtivosti se stát člověkem, který se řídí svědomím a zodpovědností k sobě i ostatním

Theodor Wiesengrund Adorno 1903–1969

- německý filosof a sociolog, muzikolog a představitel frankfurtské školy
- ústředním tématem jeho kritických reflexí je evropská kultura a její složky – nejvíc hudba – proměna kultury ve 20. století
- estetika v jeho díle zaujímá obsáhlý prostor
- obdržel doktorát z filosofie ve Frankfurtu nad Mohanem, kde též studoval sociologii, psychologii a hudební teorii
- později byl žákem Albana Berga v oboru hudební teorie a kompozice
- v roce 1934 emigroval do Anglie a později do USA, kde pobýval do roku 1949; od roku 1958 vedl Institut für Sozialforschung
- Adorno je významným představitelem neomarxismu, tzv. frankfurtské školy (tj. myslitelů okolo ISF) a kritické teorie
- jedním z jeho hlavních témat zájmu byla proměna kultury ve 20. století
- kultura (ovládnutá kulturním průmyslem) dnes podle něj zamezuje lidem v rozvoji, subtilním způsobem je tvaruje k nevědomé konformitě
- v roce 1968 Adorno odmítl eskalované studentské násilí, čímž si studenty popudil vůči sobě; zároveň jej však univerzitní a vládní představitelé považovali za inspirující autoritu studentského hnutí
- zemřel o rok později ve Švýcarsku

Walter Benjamin 1892–1940

- zabývá se tématem masové kultury
- reprodukovatelnost umění
- kopírování, které prováděli žáci, aby se cvičili
- technická reprodukce
  • Řekové znali dva postupy – lití a ražení
  • grafika dřevoryt – dlouho jako jediná dostupná
  • tisk – technická reprodukce písma
  • litografie v 19. století dala grafice možnost doprovázet obrazem všední den – dodávala výrobky na trh masově a v podobách denně nových
  • fotografie – poprvé zbavila ruku v procesu obrazové reprodukce nejdůležitějších uměleckých povinností – obraz mohl držet krok s řečí – oko fixuje rychleji než ruka kreslí
- možnost reprodukovatelnosti umění znamená ztrátu aury – odpadá „zde a nyní“ uměleckého díla (může být všude) – katedrála se na fotce dostane do kanceláře – znehodnocení časověprostorové jedinečnosti
- neopakovatelnost a trvání x prchavost a opakovatelnost u reprodukce
- technická reprodukovatelnost osvobozuje umělecké dílo od rituálu (zde a nyní)
  • u fotografie otázka, která je pravá nemá smysl
- namísto rituálu se umění angažuje v politice
- fotka se stává modelem umění, prvním informačním médiem
- umění se mění ve zboží
- autor je producent

18B – Luhan, Flusser

Marshall Mac Luhan

- kanadský sociolog, zabýval se výzkumem masových sdělovacích prostředků
- technický pokrok má vliv na vztahy mezi lidmi – informace získávají nový význam a ovlivňují vědomí
- média a technologie jsou expanzí lidského těla a nervového systému
- každé médium představuje samo určitou zprávu, použitím nového média sdělování vzniknou daleko větší dopady sociální i psychologické, než obsahem zpráv, které jsou jím předávány
- telegraf a telefon – poprvé umožnily, aby zpráva byla rychlejší než posel
- rozhlas a televize – přispěli k informační a kulturní homogenizaci – umožnili každému účastnit se události v okamžik jejího konání
- vývoj médií:
  • orální tradice
  • písmo – vede k zapomínání, protože se zanedbává paměť
  • knihtisk – okamžitá příčina a důsledek universální gramotnosti – zároveň pokles pozornosti k tištěnému a psanému slovu
  • obrazové technologie
- každé komunikační médium představuje jedinečnou uměleckou formu, která zdůrazňuje určité lidské schopnosti na úkor jiných schopností
- každé výrazové médium hluboce modifikuje lidskou senzibilitu především nevědomými a nepředvídatelnými způsoby
- dělí média na
  • chladná – přijímač „divák“ dostává málo informací, musí doplňovat – rádio
  • horká – divák dostane tolik informací, že se stane pasivním – televize
- tělo = stroj – pozor!
- umělec má mít schopnost pracovat s médii, má reagovat na změnu chápání reality, může pochopit povahu vlivu technologií, chápe důsledek nových akcí, předpovídá změnu
- pohyb informací zhruba rychlostí světla se stává nejrozšířenějším světovým průmyslem

Vilém Flusser 1920–1991

- významný český filozof zabývající se obrazy a komunikací současné doby
- narodil se v Praze v židovské rodině a už od mládí byl součástí židovské, české i německé komunity; v osmnácti letech uprchl z Prahy před nacisty; přes Velkou Británii se dostal do Brazílie, kde se usadil a dostudoval
- v Sao Paulu později vyučoval filozofii na univerzitě a stal se profesorem
- od sedmdesátých let pobýval v Provence ve Francii
- zemřel při autohavárii na česko-německých hranicích 26. listopadu 1991, když se vracel ze své první pražské přednášky
- Flusser byl do jisté míry mimonárodní člověk – původem český Žid, podstatnou část života prožil v Brazílii, uměl češtinu, portugalštinu, angličtinu, hebrejštinu, ale nejlépe se mu prý psalo německy a většinu svého díla také německy napsal, proto je často považován za Němce
- Flusser byl kromě své životní zkušenosti ovlivněn zejména Wittgensteinem a Nietzschem
- hlavními tématy jeho filozofie jsou jazyk, automat a vztah budoucnosti, minulosti a přítomnosti
- Čas – Obraz a zobrazování u Flussera je způsob nahlížení a vnímání okolního světa člověkem
- archaický člověk si k tomuto vytvořil symboly a tyto si složil do obrazů - ve chvíli, kdy obrazy byly už příliš složité, pokusil se je vysvětlit za pomoci písma; ryze lineární povaha písma však přinesla do chápání nový prvek – čas (obraz nic takového neobsahuje)
- vznik dějin a historičnost Evropy v protikladu k cykličnosti jiných kultur je přímým důsledkem písma
- Automaty – přílišná složitost textů moderní doby způsobila opětný návrat k obrazům
- vědecký text se zobrazuje do technického obrazu – vynálezu a tento obraz nyní vysvětluje text
- ve chvíli, kdy přestaneme chápat původ technického obrazu stává se pro nás skutečností a přestává být obrazem
- na takový Automat se díváme jako na pouhou černou skříňku, nechápeme jak funguje
- automatem nemusí být jen aparát technický (fotoaparát), ale stejně dobře třeba politická strana
- pojem automat je Flusserem používán jako metafora pro jakýkoli systém, který je nahlížen a používán jako black box (černá skříňka), tzn. jako mechanismus, u kterého kontrolujeme pouze vstupy a výstupy, aniž bychom věděli, co se odehrává uvnitř
- automat necharakterizuje ani tak věc, jako spíš vztah, který k ní zaujímáme
- neschopnost vidět pod povrch a omezení se na pouhé sledování vstupů a výstupů lze potom vidět jako obecnější jev současné doby v souvislosti s mnoha problémy (vztah k lidem, politice a veřejnému životu, moderní technice)
- toto téma zkoumá Flusser do hloubky v knihách Do universa technických obrazů a Za filosofii fotografie
- kritickou reakci na některé jeho názory lze nalézt v knize Pospojovaný svět od Antonína Kosíka
- odmítá běžný pojem díla jako hotové věci, je-li vkládáno do počítače, je otevřeno transformaci
- propojení se světem
  • na začátku historie fungovalo magické vědomí, které zajišťovalo propojení s okolím
  • dnes to má býti vykonáno skrze média

Etika reklamy

- reklama může být neetická, škodlivá formálně a materiálně
- formálně tím, že např. klame, zavádí, působí na podvědomí, manipuluje s člověkem, zneužívá psychologické a filozofické  poznatky o člověku, aby ho mohla ovlivňovat, ovládat
- materiálně tím, že nabízí zboží, které samo je eticky problematické, nebo tím, že vzbuzuje potřeby, které jsou eticky  problematické – např. reklama na alkohol a cigarety
- říká se ironicky, že reklama je prostředek jak přimět lidi koupit něco, co  nepotřebují, za peníze, které nemají
- filozoficky se tématu reklama dotkl například lingvista Noam Chomsky, sociolog médií Marshall McLuhan, filozof médií Vilém Flusser, filozof a logik Antonín Kosík nebo sociální (a  mediální) ekolog Bohuslav Blažek
- příkladem etického sebeuvědomění zadavatelů reklamy může být ústup od běžné komerční reklamy nabízející zboží a služby a  přechod k reklamě prostřednictvím public relations a sponzoringu
- často se hovoří o tzv. sociální reklamě; reklamní postupy a prostředky mohou být využity k propagaci ušlechtilých  myšlenek – reklamní ekologické kampaně nebo kampaně za bezpečnost silničního provozu; zdravotnická osvětu – od propagace čištění zubů až  po varování před hrozbou AIDS
- reklamní kampaň firmy Benetton – opírá se o provokativní fotografie  vynikajícího uměleckého fotografa Oliviera Toscaniho – záběr na člověka umírajícího na AIDS, záběr na zkrvavené lidské tělo na  jedné bosenské ulici, černošský voják držící v ruce lidskou  stehenní kost, kněz líbající jeptišku
- šéf firmy Benetton říká, že  jeho firma už má tak silnou pozici, že si může dovolit nepropagovat své výrobky, ale pouze své jméno
  Literatura, zdroje  | Kniha návštěv  | Kontakt  | Webmaster  | Severovýchod