17 – Umění po roce 1945

17A – abstraktní expresionismus v USA, informální umění a tašismus v Evropě

Abstraktní expresionismus

- po skončení 2. světové války – vyrovnání se s novou realitou – selhání člověka
- umění se stává obchodním artiklem, centrem umění New York – emigrace evropských avantgard + podpora umění + dobří umělci přímo tam
- uvolněná malířskost; vyjádření psychických stavů, instinkt, spontánní emoce, duchovní nebo fyzická energie
- rozvoj expresionistické, gestické malby; důležitost gesta, výrazu, exprese
- tento směr dynamicky objevoval hloubku a napětí emocí na plátně a jeho charakteristickým rysem bylo přijímání umělce jako nekonformní individuality
- cenění impresionismu, kubismu a hlavně abstraktního expresionisme (obraz jako iluze prostoru lže)
- obrazy abstraktních a lyrických expresionistů působí vnitřním jasem a mlžnou magickou citovou bezprostředností, vyjadřují základní lidské pocity v objevování abstrakce ve vztahu mezi barvou a formou
- plátna vznikají jako konečná odpověď po dlouhé meditaci, chladné a systematické uvažování je zcela zatlačeno ze světa mystiky, tichá a tajemství zen-buddhismu

Jackson Pollock 1912–1956

- legenda amerického umění, ztělesnění triumfu Ameriky – stejně jako pro Evropu Picasso
- americký malíř; nejvýznamnější představitel amerického abstraktního expresionismu
- po roce 1947 vytvářel obrazy malované technikou drippingu – lití a cákání barvy na nenapnuté plátno na podlaze
- nedá se mluvit o kompozici; obraz má charakter pole = allover painting
- ploch budí dojem, že je segmentem nekonečného prostoru – vstoupit do obrazu a stát se jeho součástí
- automatické, bezprostřední vstup do podvědomí, vplynout do aktu malování = mystický okamžik, který nesouvisí s ničím venku, člověk je v kontaktu jen se svým podvědomím a tím, co právě dělá

Willem de Kooning 1904–1997

- [kóning]
- patřil mezi nejvýznamnější členy amerického abstraktního expresionismu
- hlavně ale brutálně malované obrazy žen, agresivní tahy štětce; neomezoval se na čistou abstrakce – ženské tělo
- malba u de Kooninga představovala silné vrstvy barvy energeticky rozetřené po plátně postupně ve vyváženosti figurace i abstrakce
- Marilyn Monroe – exhibicionistické, lehce oslnivé rysy hollywoodské hvězdy
- v sedmdesátých letech se de Kooning obrátil k figurativnímu sochařství

Mark Rothko 1903–1970

- narozen v Rusku, emigroval do USA se svými rodiči v roce 1913; byl převážně malířem samoukem, k abstrakci se stejně jako k filosofiím Dálného Východu dostal v roce 1945
- poté začal ze své tvorby eliminovat jakýkoliv intelektualismus – oprošťuje své obrazy od symbolů a tvarů, nechává působit intimní barvy a vytváří tak ve svých dílech vysoce spirituální atmosféru
- jednoduché barevné kompozice Marka Rothka působí dojmem, že obsahují zvláštní hlubokou pravdu, jakoby byly výsledkem dlouhé a namáhavé meditace – colorfield
- Rothkova plátna bez určitých forem představují pravé učení abstraktního expresionismu – přímou odpověď na nerozluštitelné tajemství lidské duše, Mark Rothko spáchal sebevraždu v roce 1970

Barnett Newman 1905–1970

- americký malíř byl mistrem v objevování prostorových efektů a bohatých barev, byl průkopníkem umění, které bylo nekompromisně abstraktní a zároveň obsahovalo silné emoce
- Newman se k abstrakci dostal přes surrealistické kresby, které vytvářel ve 40. letech, od té doby tvořil obrazy se svým charakteristickým znakem – vertikální čárou, která vypadá jako zip; monochromní pole rozdělené jedním nebo více pruhy
- uspořádání pruhů podněcuje diváka, aby se soustředil na prostorový zážitek čisté barvy; skrze viditelné se snaží ukázat nekonečno
- byl hlavním hybným článkem při vzniku hnutí abstraktního expresionismu na počátku 50. let, nicméně i když v počátcích skupiny abstraktní abstrakce hrál velmi významnou roli, byl kritiky příznivě přijat až po desetiletích neúspěchů
- v 60. letech byl Newman také jakousi otcovskou figurou nastupující generaci minimalistů a konceptuálních umělců

San Francis 1923–1994

- americký malíř, mistrem abstraktního expresionismu, mnohé z jeho obrazů by bezpochyby mohly sloužit jako monumenty abstrakce
- Francis v jisté míře tvořil s inspirací japonského abstraktního umění; i když se jeho práce jeví jako bezprostřední, Francis si je vždy pečlivě metodicky promýšlel a komponoval
- jeho obrazy plné intenzivních barev neobsahují pohled na reálný svět, ale zprostředkovávají určitý pocit, pohyb a atmosféru
- Sam Francis o své tvorbě tvrdil, že byla ovlivněna kalifornským sluncem a Monetovými lekníny
- plátno pocákáno barevnými skvrnami; velké plochy bílého plátna ponechány bez doteku; litá barva
- pohyb bez omezení, barva bez ohraničení, cit bez skutečnosti

Informel, art brut

- umění v původním surovém, stavu; spontánní, neškolené umělecké projevy; dětská tvorba; umění prehistorických nebo primitivních národů; umění duševně chorých; grafitti… = nezávisle na regulích uměleckého světa
- informel je umění netvárnosti - silné vrstvy barvy s kousky omítky, rozdrceným mramorem, pískem i sádrou působí hrůzným napětím
- umělec pracuje s barvou jako s blátem, všemožně ji míchá a kupí vrstvy na povrchu plátna v hrůzné životnosti
- barevná hmota pak na plátně zobrazuje širokou škálu pocitů, vidin samoty, odcizení, hněvu, hrůzy a zničení časem
- informel si nade vše cení svou bezprostřednost, vitalitu a nezkaženost, a tak jsou často jako umělecká díla vystavovány obrazy šílenců
- úsilí o „novou“ orientaci člověka ve světě, o řešení a naplňování vztahu subjektu moderního člověka ke světu, v němž se vrstvila existenciální úzkost s noetickou skepsí a devalvací stávajících hodnot
- záměr maximálního výrazového působení netradičními výtvarnými postupy, prostředky a materiály, které svým radikalismem a jiností byly příslibem něčeho „nového“ (po válce, která vzala jistoty, ale nedala nové)
- zbaven fixace na jakákoli pravidla, která dosud ve výstavbě a pojetí uměleckého díla platila
- bez estetizace, stržení pout s tradicí a s pojmy jako krása, tvar rytmus, řád
- zakládá se na spontánním expresivním gestu – protiklad ke geometrické abstrakci

Jean Dubuffet

Hans Hartung

- drsné a dramatické linie černé barvy dominují neurčitému bledému pozadí
- kaligrafie tvořená svázanými snopy čar uspořádaných křížem přes sebe vyzařuje sílu a energii

Tachismus

- tašismus
- směr v nefigurativním malířství a grafice 50. let 20. stol. zejm. ve Francii; tachismus vznikl v Paříži po druhé světové válce
- zdůrazňoval spontánnost malířské akce, projevující se např. automatickým kladením barevných skvrn a linií bez promyšleného záměru
- automatismem byl tašismus blízký surrealismu a spontánností akční malbě
- malíři vytvářeli barevné skvrny v širokých tazích štětce, barva byla nanášena na plátna přímo z tub a rozmazávána ve spontánních tvořivých impulsech; obrazy mluví novým uměleckým jazykem, zachycují náhlou dynamiku a bezprostřednost
- tachismus se tak vlastně stává evropskou obdobou americké akční malby

17B – Pop-art a nový realismus

Pop-art

- název je odvozen z anglického popular-art (lidové umění); 1. polovina 60. let
- pop-art je směr figurativní malby, grafiky a sochařství, který vznikl před rokem 1955 téměř současně v USA a Anglii jako reakce mladých výtvarníků na změny v poválečné společnosti
- reakce mladé generace na abstraktní expresionismus, kterému vytýkali nedostatečný kontakt s realitou
- americká kultura padesátých let hýří neony reklam, tajemnými dobrodružstvími Supermana, hvězdnou slávou JFK a Marilyn Monroe
- člověk je jako nebránící se oběť zahlcován miliony podnětů z šílené jízdy kolotočem Ameriky
- v umění nemá proto smysl hledat pocity – právě tak jako v běžném bezvýznamném scénáři života člověka šedesátých let
- pop-art hledá kontakt umění s tímto světem, snaží se opakováním vytvořit nezapomenutelný pocit v konzumní duši amerického diváka
- obrátili pozornost k prostředí, které je obklopovalo – obrázky masové kultury, obchodní reklamy, komikové seriály
- v 60. letech se rozvíjel jako jedna z alternativ zaměřených vůči nefigurativnímu umění
- zobrazuje člověka zahrnutého prvky konzumní technické civilizace, masovými médii a standardním zbožím
- tematicky je zaměřen zejména na prostředí velkoměsta (tzv. velkoměstský folklór)
- pop-art je svým pojetím ironizující, provokující, kontrastující i poetizující
- využívá prvky reálných předmětů, odpadů, popřípadě je zobrazuje a povyšuje na nové symboly
- obrazy přístupné pro všechny, ne jen intelektuálům
- programovým obrazem hnutí se stala koláž Richarda Hamiltona (GB) - Co vlastně dělá naše dnešní příbytky tak odlišnými a sympatickými, kulturista, zpěvák popmusic, magnetofon – motivy
- v Evropě se hovoří spíše o novém realismu, který se transformuje až do hyperrealismu v 2. polovině 60. let

Roy Lichtenstein 1923–1997

- monumentalizované fragmenty komikových seriálů, dramatická banalita
- Lichtensteinovy malby jsou nadměrně zvětšené kopie rámečků komiksů s dialogy, neosobními černými čarami a barevnými puntíky užívanými pro tištění barev na levném papíře
- jeho obrazy jsou v celém pop-artu vlastně nejparadoxnější, protože v žádné knize či publikaci nemohou být věrně reprodukovány – zmenšením se prakticky stanou nerozeznatelná od svého komiksového vzoru
- Lichtensteinovo slavné užití komiksu se stalo pro pop-art typickým, Lichtenstein totiž otevřeně používal prvky masové kultury, industriálního prostředí i směsici ironie a parodie
- svým uměním se přitom ale nesnažil o komentování a kritiku stavu společnosti, chtěl ukázat nové pojetí estetiky USA 60. let

Andy Warhol 1928–1987

- narodil se v rodině stavebního dělníka a emigranta z Československa Ondřeje Warholy a jeho ženy Julie
- serigrafie
- první významná výstava pop-artu se jmenuje The New Realists; tam Warhol poprvé vystavuje své Campbellovy polévky a série Dolarových bankovek
- v létě 1966 se jeho film Chelsea Girls stává prvním undergroundovým filmem v komerčních kinech
- na výstavě Expo 67 v Montrealu Warhol vystavuje šest autoportrétů a v srpnu téhož roku přednáší na různých kalifornských universitách
- v sedmdesátých a osmdesátých letech Warholův status mediální hvězdy neobyčejně vzrostl a Warhol často využíval svého vlivu k podpoře mladých umělců; začal vydávat časopis Interview, jehož první číslo vyšlo v listopadu 1969, a pracoval na psaní divadelních her – jeho hra nazvaná Vepřové měla dokonce premiéru v Round House Theatre v Londýně
- po sedmi letech začal Warhol znovu malovat, a to hlavně portréty celebrit
- v roce 1963 začal s masovou produkcí sítotisku, vytvářel série nekonvenčních portrétů slavných osobností – M. Monroe, Mao-Ce-Tung

17C – Fluxus, akční umění

Akční umění

- odehrává se v akci, performance, není statické, není vyjádřením v prostoru ale i v čase
- protagonisté: Fluxus, J. Cage, R. Rauschenberg, Ben Vautier, D. Spoerri

Fluxus

- založen Cagem
- hnutí Fluxus vzniklo v New Yorku kolem roku 1960; z New Yorku se rozšířilo do Evropy a nakonec také do Japonska
- toto nové umělecké hnutí v sobě zahrnovalo nové estetické nauky, které v té době vznikaly na třech kontinentech; tyto nauky se skládaly především z principů dadaismu, Bauhausu a zen buddhismu a předpokládaly fúzi a kombinaci všech médií a uměleckých disciplín
- dá se říci, že Fluxus předpovídal vývoj avantgardního umění uplynulých čtyřiceti let
- objekty a performance, které členové hnutí Fluxus vytvářeli a pořádali, jsou charakterizovány minimalistickými gesty, jež se zakládají na vědeckých, filosofických, sociologických a jiných mimouměleckých vlivech
- nejznámější osobností skupiny Fluxus je Yoko Ono, nicméně od doby vzniku se do tohoto hnutí zapojila celá řada umělců
- 60. letech 20. stol., když bylo hnutí Fluxus na vrcholu, umělci z celého světa společně pracovali na různých spontánních uměleckých akcích
- v dnešní době již není Fluxus nadále považován přímo za umělecké hnutí, nicméně přetrvává jako umělecký pocit, který je definován spojením radikálních společenských postojů a stále se vyvíjejících estetických nauk
- ač byli původně umělci sdružení v hnutí Fluxus považováni za mezinárodní sdružení vtipálků, dnes se těší statutu radikálních vizionářů, kteří se snaží o politické, společenské a estetické změny vnímání lidstva
- Milan Knížák – akční umění 60. let; vyvolání akcí a konfliktů; snaha překročit hranice v oblasti společensko-politické

17D – Minimal art, land art a arte povera

Minimalismus

- minimal art – hnutí v americkém výtvarném umění od 60. do pol. 70. let; někdy také zvané jako ABC art, reduktivismus nebo rejective art
- mezi základní předpoklady minimalismu patří eliminace zobrazení i stop osobního dotyku umělce, soustředění na základní, většinou pravoúhlé tvary, v malířství absence iluzivního prostoru, v sochařství nepřítomnost podstavce, důraz na materiálové kvality
- umělecký směr snažící se snížit na minimum počet barev, hodnot, tvarů linek nebo textur
- nesnaží se reprezentovat nebo symbolizovat žádný jiný objekt nebo zkušenost
- umělecké dílo je ostříháno na minimum, reduktivní tendence, díla nemají rozpoznatelná osobní rukopis
- oproštění od všech náhodných příběhů a subjektivních hledisek
- ruší organickou výstavbu sochy – socha nemá centrum, jádro objektu – je to série objektů, jedna věc za druhou; pravoúhlé tvary v sériích
- jednoduchost, nudnost, velkorysost – zen
- výstava 1966 v NY – Primární struktury
- předchůdci minimalismu jsou pováleční američtí umělci B. Newman, A. Reinhardt a D. Smith
- hlavní představitelé C. Andre, D. Flavin, D. Judd, S. Le Witt, R. Morris, R. Serra, F. Stella

Frank Stella 1936

- práce odmítají jakékoli symbolické odezvy k vnějšímu světu, totální odříznutí od souvislostí a kontextů
Stella - symetrické, čistě geometrické věci, nelze dosadit žádný pocit, ani paralela s přírodou
- ne podle pravítka – chvějivá čára
- tvarovaná plátna
- Stella bývá často považován za předchůdce minimalismu – jeho práce vedly k tomu, aby bylo do Musea Moderního umění v New Yorku přijato celkem šestnáct nových amerických malířů
- od 80. let Stella vytvořil řadu rozměrných prací pro veřejné prostory, které potvrdily Stellův zájem o architekturu
- tvorba Franka Stelly je ovlivněna minimalismem i abstraktním expresionismem – minimalismem v použití materiálů a abstraktním expresionismem v použití barev
- jeho neobvyklé zpracování témat se stalo vzorem pro mnohé mladé umělce nastupující generace
- Stella vytváří masivní nástěnné reliéfy v trojrozměrných abstraktních tvarech, které výrazně pochybují o tradičním pojetí reliéfu a plastiky – do Stellova širokého okruhu tvorby patří mimo jiné také vysoce inovativní tisky obrovských rozměrů, Stella často také pracuje na neobvykle tvarovaných plátnech, ale také jasně omalovává rozměrné hliníkové konstrukce
- jeho díla vyzařují umně dosaženou rovnováhu, svobodu projevu a vyjádření, a jeho hrubé křivky a jejich zbarvení vytváří dojem pohybu, dynamiky a kontrastů
Judd

Donald Judd 1928

- série „regály“ – svislé uspořádání kvádrových krabic připevněných na zeď – nejsou postavené na podlahu a není tam sokl – nejsou ani sochou a ve skutečnosti mají blíž malbě
- redukuje umělecké dílo na jeho elementární podstatu = kvádr; dřevo, kov – industriální materiály; věci jsou hodně o povrchu
Flavin

Dan Flavin 1933

- pracuje se zářivkami minimalistickým způsobem; později i problém barvy – což minimalismus nechtěl řešit; nejpatrnější styk s pop-artem

Karl Andre 1935

- sestavoval seskupení cihel, umělohmotných latí a cementových kvádrů, které vodorovně rozmisťoval po podlaze
- 5x20povrch železných desek organizovaných do základní struktury, povrch každého čtverce působí jinak; zaměřit se na povrch těch věcí
- 36 čtverců z Mg a Zn – střídavě položeno na podlahu, na rozdíl od tradičního pojetí sochy nejsou jednotlivé části nikterak spojeny; každou je možno vyměnit za jinou; netvoří žádnou vertikální strukturu, prostě leží na zemi

Antiforma – Robert Morris

- napětí mezi materiálem a přísnou strukturou; pro dřevo je přirozenější, když je jen deska
- minimalismus znásilňuje přirozenost materiálů – je potřeba materiál osvobodit
- velké množství bavlny a filcu naházel na jednu hromadu a zatížil betonovým kvádrem – což je ale minimalistický objekt

Land-art

- land-art vzniká v polovině 60. let; v různých podobách se s tímto nevšedním experimentálním uměleckým směrem můžeme setkat i dnes
- obor konceptuálního umění
- umělec zkoumá vyjadřovací prostředky a funkce, odmítá tradiční metody
- díla provedená na zemském povrchu v souladu s minimalistickými principy; díla vystavená v přírodě nebo na veřejných prostranstvích budí pozornost svými rozměry, hrou s rozmanitostí tvaru a často i svým politickým postojem
- je výsledkem odmítání procesu komercializace umění a reflexe přírody a země jako daného prostředí lidské existence
- realizován formováním přírodních či civilizačních útvarů s odkazem k prehistorickým výtvorům mýtických civilizací
- nejvýznamnějším prostředkem k vyjádření umění se stává veliký kus látky, do kterého umělec balí objekty svého zájmu a naznačuje tak divákovi jiné pohledy na vžité umění
- Joseph Beuys, Christo, On Kawara, Martin Kippenberger, Joseph Kosuth, Barnett Newman, Yoko Ono, Robert Smithson

Robert Smithson 1938–1973

- snažil se o představení funkce umění v opravdovém životě a prostředí; vytvořil finančně nákladné a masivní konstrukce hlavně v západních Spojených Státech; vztah mezi land-artem a minimalem
- přirozeným a základním prvkem pro Smithsonovo umění je fakt, že jeho díla podléhají erozi a nepřízni počasí
- monumentálnost Smithsonových prací se nejlépe obhlížela ze vzduchu, jeho snaha o pompéznost se mu však stala osudnou – Smithson byl zabit po pádu helikoptéry při vzdušné prohlídce svého díla ve stáří 35 let
- Spiral jetty – 1969; spirálové molo, na březích Velkého solného jezera v Utahu; dnes hladina stoupla; odkaz na vír, který běží od mytického kanálu, který přivedl z moře tu slanou vodu

Cristo Jarečev 1935

- zahalení budov do silného plátna, přechodná proměna budov, mostu v umělecké dílo; dočasné projekty – potřeba množství lidí – kolektivní paměť

Arte povera

- „chudé umění“ – které používá nemalířské materiály, monochromy a podobně
  Literatura, zdroje  | Kniha návštěv  | Kontakt  | Webmaster  | Severovýchod