13 – České umění před 1. světovou válkou

- velký vliv na mladou generaci:
1) výstavy před první světovou válkou – SVU uspořádal výstavy: Munch 1905, Rodin 1902, Impresionisté 1907
2)  Šaldovy kritiky ve Volných Směrech

František Xaver Šalda

- teoretik, vyrůstal se symbolistní generací, svou kritickou dráhu začal 1891, ve 23 letech
- vydal 1891 Synthetismus v novém umění – základní úvaha o současné situaci – východisko pro celý symbolistní program nové generace = osudové pro českou tvorbu – zdůraznění umění jako potřeby tvořit
- na přelomu 10. let vyhlásil nový typ kritiky – Kritika patosem a inspirací – o bolestné kritice, o opravdové kritice, kdy se kritik musí protrpět ke svému soudu, nesmí nikdy ustrnout a musí dílo domyslet dále, než vůbec umělec sám tušil, aby další mohl pokračovat v naznačeném směru; zdůraznění poslání; zdůrazňuje odklon od viděného, důraz na duševní nazírání předmětu, touha dobrat se pod povrch
- kultura dospěla k tomu, že věda nemůže moderního člověka uspokojit
- umění přijímá funkci, kterou doposud mělo náboženství; zdůrazňuje dobrat se pod povrch jako symbolisté
- redaktor časopisu Volné směry
- 1903 publikuje stať – Nová krása – nepopisuje minulost, nýbrž organizuje přítomnost a budoucnost; organizuje chaos přítomnosti v nový rytmus; nový zákon, nový styl, nový rytmus; krása mužská a tvrdá, krása struktury a logiky; předznamenává kubismus
- Šaldovy teorie jsou výživnou půdou pro přijetí kubisme v Čechách
- 1905 Boje o zítřek – ideový základ mladého českého umění

13A – Význam založení skupiny Osma

- 1905, bomba – iniciační výstava = Muchova výstava – Munch byl blízký pocitům mladých
- 1909–1910 – generace Osmy; generace, která již vyrostla na Šaldových kritikách, považují Šaldovy texty za samozřejmé
- 1907 první výstava Osmy – počátek českého moderního umění; prošla bez povšimnutí
- kritický ohlas vzbudila až 2. výstava 1908 u Topiče na Národní třídě; členové – mladá generace AVU:
- 1. výstava Emil Filla, Bohumil Kubišta, Willi Nowak, Antonín Procházka, Otakar Kubín, Friedrich Feigl, Max Horb, + Emil Artur Pitterman – byl dosud žákem akademie a tak nemohl vystavovat, jeho obrazy možno shlédnout na požádání – při první výstavě = 7+1; plátna ovlivněná fauvismem a expresionismem
- 2. výstava Filla, Kubišta, Nowak, Procházka, Feigl, Vincenc Beneš – přibyl, Scheithanerová (Procházková) – opět 7, Pitterman, Horb, Kubín tam není
- nebyla to skupina prosazující národní styl, byli to Češi i Němci
- vůdčí postava Osmy = Emil Filla
- skupina se scházela v kavárně Union (roh Perštýna a Národní) – František Langer: Vzpomínky na kavárnu Union – boj o principy moderního umění, společně, kolektivně řešili témata – kompoziční a barevné zákony
- Osma posednuta výtvarnými zákony – kompoziční zákony, barevné zákony; zájem o teorie barev – zájem o simultánní kontrasty; obrazy jsou postaveny na zákonech; význam simultánního kontrastu = červená neindikuje zelenou, ale žlutozelenou, zelená neindukuje červenou – vnímá simultánně tyto barvy vedle sebe – magické – aplikuje to Kubišta
- vzory: Munch, El Greco – objev století, Cézanne
- skupina má svou tvorbou blízko k expresionismu – zájem o barvu; barva = prostředník výrazu, obrazy krvácejí barvou
- Šaldovy postuláty – dovnitř, duše člověka; zkoumání barvy, ale jako nástroje pro poznání lidské podstaty
- Preisler a Jiránek navazují kontakty s mladými umělci, aby ti mohli vstoupit do Mánesa – členství ve skupině by jim umožňovalo účast na výstavách a celkově zaštiťovalo jejich existenci
- většina členů Osmy opravdu vstupuje do Mánesa, odkud záhy 1910 pro neshody vystoupí (polarizace mladých a starých) a zakládají Skupinu Výtvarných umělců: Filla, Procházka, Beneš, + Čapek, Gutfreund, Gočár, Janák, Hoffman
- (1912 SVU opouštějí Špála a Čapek, vrací se zpět do Mánesa; SVU se rozpadá kol. 1. světové války)
- 1908–1910 čilé styky s Paříží; přijetí kubismu
- 1910 Mánes: výstava Nezávislých – výstava francouzského umění; organizovali Kubišta s Matějčkem; nadšené přijetí Derainova Koupání = zájem o řešení problému figury v krajině – rozličná koupání (Kubišta)
- v Osmě se nenaplnily kubistické názvuky
- v každém případě byl nástup Osmy signálem radikalizace výtvarného života v Čechách, vyostřením vztahů mezi pojmy tradice a avantgarda
- novoprimitivismus – zdůrazňování primitivismu jako záměrně neintelektuálního přístupu inspirovaného mimoevropskými kulturami = důležité pro generaci Osmy – Filla, Beneš

13B – Skupina výtvarných umění a český kubismus

Kubismus

- v Čechách až kolem 1910 (Picasso, Braque 1907–1908)
- Apollinaire řekl: v Čechách je tak zakořeněný kubismus, žije tu malíř jménem Kubišta
- kubismus v Čechách díky:
  • cestám umělců do Paříže (Filla, Gutfreund, Kubišta, J. Čapek)
  • Kramářovým nákupům obrazů Picassa a Braqua; mecenáš a sběratel, hlavní teoretik kubismu – Vincenc Kramář – měl sbírky ortodoxních kubistů: znalost tohoto
- 1909 - rok 1 českého kubismu – Kramář koupil Picassovu Hlavu Fernandy
- V. Kramář napsal studii 1920 – Kubismus jako magický realismus
- důležitý tvar, konstrukce a řád
- spolky: 1863 – Umělecká beseda; 1887 – Spolek výtvarných umělců Mánes, 1911 – Skupina výtvarných umělců

SVU

- odchod mladých umělců z Mánesa a založení Skupiny výtvarných umělců 1911
- Filla, Beneš, Čapek, Špála, Procházka, Kubín, Váchal, Šíma, Kysela, Gutfreund, Chochol, Janák, Gočár, Hofman
- nebyl tam Kubišta!
- ve sklupině dvě křídla:
  • čapkovské – neortodoxní – chápe Picassův a Braqův kubismus jen jako jedno z možných variant dobového hledání nového výrazu, akceptovali modifikace, neodmítali italský futurismus – Čapkové, Špála, Hofman, Chochol
  • fillovské – ortodoxní – uznával jen Picassa a Braqua – Filla, Beneš, Gutfreund
= spor o kubismus – napětí mezi jimi dvěma, rozpory
- 1912 skupinu opustil Josef i Karel Čapek, Špála, Hofman, Chochol, Šíma

Bohumil Kubišta 1884–1918

- šlo mu o řád a zákon; byl na setkání s kubismem připraven svou tvorbou
- Zátiší s nálevkou = první česká reakce na kubismus
- Koupání mužů – 1911
- Hráči karet – práce barev
Oběšený - čistým tvořením se vykupuje z mrzkosti a konce, záchrana před pomíjejícností; rozvíjí nadále Kubismus, ale do SVU nikdy nevstoupil
- rafinovaná, magická práce s barvou; symbolistní témata – mučivost existence, zoufalost
- Svatý Šebestián – 1912, symbolické téma, barevnost redukovaná na základní dvojzvuk
- Polibek smrti – 1912
- Oběšený – 1915
- usiloval o symboly psychického dění v člověku; zobrazit dramata, kterými žije nový moderní člověk; kritizoval kubismus jako povrchový
- truchlení – základní prvek Kubištova kubismu
- magický realismus = prosvětlování věcí, duchovní energie je všude, penetrismus – výraz duchovní energie

Vincenc Beneš 1883–1979

- Zuzana a starci – malířské schéma je interpretováno do pravoúhlých forem

Emil Filla 1882–1953

Čtenář Dostojevského - Čtenář Dostojevského – 1907, Dostojevský dobová ikona; elementární, komplementární barevné pojetí; popis tragiky života
- Salome – posun k analytickému kubismu – kubistická interpretace, vliv El Grekův
- silný umělec a vyznavač svobody
- od 1912 považuje za největší svobodu a metu toho, co muže umělec pro umění v Čechách udělat = následovat Picassa
- vybírá si jak potřebuje jednotlivé fáze a stádia Picassa, Braqua – ne chronologicky
- píše statě
- Filla dříve tvrdil: pokud nám dílo neodpoví na otázku: Kdo jsme, kam jdeme, odkud přicházíme? pak je to jen pouhý materiál a šikovnost; matérie

Antonín Procházka

- na Moravě, učitel; tedy působil mimo Prahu, čímž se dostal z centra dění
- přijímá technicky směr kubismu, ale zachovává si vlastní výtvarnou řeč, vyvíjí se samostatně
- 1913 se dotkne i problému abstrakce – má slabost pro poezii věcného světa, interpretuje kubismus jako magický realismus
- kubistická redukce barvy
- poválečná atmosféra – návrat k realismu (celá Evropa – příklon k pokornému návratu k realitě)

Otakar Kubín 1883–1969

- jeden z prvních zakladatelů Osmy; vliv německého expresionismu, svoboda barvy; věřil komunismu, ale po letech se vrací

Otto Gutfreund 1889–1972

- jeden z prvních sochařů v Evropském kontextu, který aplikoval kubismus v plastice; kubistický sochař
- Picasso – Hlava Fernandy, pak až Gutfreund; Úzkost – 1911, vztah k Muchovi; k abstrakci se dostává přes vlastní životní zkušenost
- zemřel po koupání ve Vltavě

Josef Čapek 1887–1945

- zpočátku byl ještě pozadu, až 1912 začíná zkoušet nové kubistické formy, rozešel se s Fillou
- kolem 1913 dospívá k vlastní interpretaci kubismu – syntetický kubismus – jeho obrazy jsou složeny z přímek, vlnovek, zubatých linek, křížků, obdélníků, trojúhelníků, kruhů – z nich jako ze stavebních dílů vznikají postavy…
Úzkost - Hlava – 1914
- Úzkost – 1915
- zakládal své obrazy na protikladu světla a stínu
- objevuje specifickou poezii všednosti a civilnosti, ale jde mu také o vnitřní děje
- smysl pro sociální souvislost

- český kubismus se ujal hlouběji, též v architektuře a designu

Architektura

Pavel Janák 1882–1956

- patřil mezi zakladatele SVU, nejvýraznější teoretik architektury kubistické generace
- architektura – polarita horizontál a vertikál je narušena třetí tvůrčí silou – šikmý pohyb
- rondokubismus: Palác Adrie, krystal – v řadě architektonických návrhů

Josef Gočár 1880–1945

- ukázněný, elegantní praktik, zatímco Janák teoretizoval, Gočár stavěl
- Dům u Černé Matky Boží

Josef Chohol 1880–1956

- studoval v letech 1904 až 1907 ve Vídni u Otto Wagnera; styl svého učitele však brzy opustil a stal se jedním z protagonistů české kubistické architektury
- kubistické vily  pod Vyšehradem; dramaticky modelovaná fasáda
- ačkoli Chochol tvořil v kubistickém stylu pouze čtyři roky, zůstalo za ním z tohoto období nepřehlédnutelné dílo; zdi jeho domů pod pražským Vyšehradem zdobí nejvýrazněji trojrozměrné fasády jaké ve fázi raného kubismu v Čechách vznikly
- po roce 1914 se Chochol vydal cestou hledání čistých forem, nejdříve v architektonického purismu a později funkcionalismu

Vlastislav Hofman 1884–1946

Nábytek, design

- jednou z unikátních stránek českého kubismu je přesah do nejvšednějších užitných předmětů
- Hofman, Janák, Gočár – nábytek jako zářící krystal
- 1912 – založení Pražských uměleckých dílen – výroba bytového zařízení
- 1908 – Artěl – kubistický design; obchod se smíšeným zbožím výtvarníků z různých oborů

13C – Postavení a tvorba skupiny Sursum

- skupina založená 1910 navazovala na tradici Moderní Revue – čeští symbolisté – vnitřní touha, expresionismus; symbolismus až surrealismus
- znamená „vzhůru“, hlavními členy byli: Josef Váchal, Josef Zrzavý, Pacovský, Konůpek, Adámek, Horejc
- vydávali časopis: Veraikon (od myt: věrná tvář – podoba, – otisk Kristovy tváře)

Josef Váchal

- samorost české scény – vlastní technologie – rozvíjel tisk z výšky – dřevoryty, řezy,… a jiné rozličné štočky; náměty: duchové, múzy, víly a člověk mezi nimi; stává se jedinečný, protest proti upadající kvalitě knihy – chtěl, aby se opět stala jedinečnou; též knihař a sazeč

Josef Zrzavý

- v podstatě Sursum tvořila mim hlavní dobové proudy, neřešila vztah čes. zemí a ostatní Evropy a Paříže; řešila své problémy, zaujetí pro magii
- skupina oceňována až dnes
  Literatura, zdroje  | Kniha návštěv  | Kontakt  | Webmaster  | Severovýchod