1 – Umění pravěkých kultur

Úvod

- vývoj planety, člověka a jeho výtvarných schopností
- před 4,5 miliardami let – vznik sluneční soustavy
- před 25 miliony let – nejstarší předchůdci člověka: primáti
- před 18–15 miliony let – hominidi
- před 80 000 lety – Homo sapiens sapiens

Prostředí vývoje člověka

- oblast: východoafrická příkopová propadlina, proměny krajiny, ústup pralesů, nástup savany, mizí stromy – vynucená změna chování lidoopů, napřimování postavy
- zvýraznění druhotných pohlavních znaků, vynucená změna stravy (tvrdá strava) – změna chrupu; opozice palce
- řeka Omo vymlela koryto k vrstvám, kdy se formoval živočišný druh člověk = naleziště
- 5–2,5 miliony let – nárůst druhů hominidů
- vývoj člověka – teorie skokových změn – mutace uvnitř organismu nebo pod vnějším vlivem, mutace může jedince zvýhodnit a on tuto genetickou úchylku předá v další generaci, má šanci ostatní vytlačit či nahradit

Australopithecus (africanus, robustus, afarensis)

- nechodil ještě zcela vzpřímeně
- nástroje užívá – větvě, kámen, kosti, avšak cíleně nevyrábí, vyčleňuje se z přírody

Homo habilis

- vytlačil ostatní druhy, včetně australopitéků
- složitější vazby ve společnosti, vyrábí a používá nástroje, je schopen spolupráce – pracovat společně
- staví si obydlí z větví a netrvanlivých materiálů; nedochováno, jen rekonstrukce na nalezišti Terra Amata v Nice, asi 450 000 let

Homo erectus

- člověk vzpřímený, přímý předchůdce člověka, vyspělý sociální život, hierarchie, obřady, rituály
- ukončil existenci Homo habilis a australopitéka, dále je to jediný druh
- Homo erectus jediný přechází z Afriky do Evropy a ostatních kontinentů
- naleziště v Čechách: Přezletice u Prahy – nález úštěpku stoličky
- nejstarší pozůstatky lidské kultury na našem území – nástroje obydlí 900 000–750 000 let
- počátky estetického cítění = sběratelství kamenů, tvarů, připomínajících cosi, či hezčího materiálu ze vzdálenějších lokalit
- pěstní klín = nejstarší kvalitně zpracovaný nástroj – 1,8–1,5 milionů let užívání končí před 300–250 tisíci lety
  • spíš záležitost estetická, symbolická – tvar z hlediska funkčního je zcestný, ale je hezký – smysl pro symetrii
  • atribut kultury staršího paleolitu
- obecně starší paleolit: úštěpky, postupně symetričtější opracování, zesložiťují se vztahy a rituály, vývoj kultury…
- člověku jako sběrači stačí dvě hodiny práce denně, zbytek: rozvoj vztahů – řeč!

Homo sapiens sapiens

- před 40 000–30 000 lety

1A – Paleolitické kultury v českých zemích a v západní Evropě

Starší paleolit

- 2 000 000–200 000 let
- kultura Acheuleen [ašelén] (Afrika)
- užívání pěstního klínu, výroba, s estetickým citem
- drobná industrie, technologie opracovaného jádra
- u nás: Přezletice 900 000–750 000, stolička, nástroje; Heidelberg podobné

Střední paleolit

-200 000–60 (max 50) 000 let
- Homo sapiens, kultura Mousterien [musterién] (Francie)
- rozvíjí technologii opracování kamenného jádra, přidává metodu odražené velkoplošné čepele, vznikají listovité, tenké nástroje

Mladý paleolit

- 50 000–10 000

Szeletien

- [šeletién]
- závěr archaických kultur, nositelé – klasičtí neandrtálci 45 000–30 000 (kdy byli asimilováni či vytlačeni)
- nástroje: pravé listovité čepele, detailně opracované kraje – funkční předměty s estetickým momentem
- v Evropě po 200 000 posun ledovce
- u neandrtálců 70 000–40 000 – nejstarší dochování cíleného pohřbívání v Evropě
- 50 000 poslední maximum doby ledové, pak oteplení
= umění v pravém slova smyslu

Aurignacien

- [oriňasen]
- 40 000–30 000 let
- mírné pásmo střední Evropy, odkud zmizel ledovec, populační nárůst
- chápání času, vnímání přírodních jevů v cyklech + schopnost vložit jedinečné události, lineární chápání času
- umění se tu objevuje jakoby náhodou již ve vyspělé podobě - vyspělé stylizované, barevné – zvířata, symboly pohlavních orgánů, kresby, rytiny, sošky, řezby – připomínaly konkrétní události
- sídliště jsou budována systematicky podél řek na záplavových plošinách, na místech migrací velké zvěře
- dálkový obchod se surovinami – větší využití pazourku

Gravetien

- vyspělá kultura, mladopaleolitický vývoj ve střední Evropě
- u nás zastoupena lokální kulturou – Pavlovienu (Morava), vytrvala až do 20 000
- oscilace ledovce – od Skandinávie (min), po Moravské úvaly (max), od Alp (min) až po Podunají (max) = tedy dolnomoravské úvaly; ideální podmínky – osidlování volných prostor v dosahu řek
- lokality, sídliště: Willendorf (dolní Rakousko), Dolní Věstonice, Pavlov, Předmostí u Přerova, Petřkovice (severněji ve Slezsku)
- sídliště měla trvalejší charakter = velká stabilita osídlení
- krajina – typ tundra, řídké jehličnaté lesíky
= vyspělá společnost, mohla organizovaně lovit, zpracovat, uskladnit velká zvířata – mamuty = komplexní lovecká společnost
-stabilní struktura, rozmístění v krajině, pevně určený sídelní region
- záznamy o krajině – nejstarší mapa
- Věstonická Venuše – 25 000 let; nalezena 1925; unikát v materiálu i technologii – keramika, nejstarší pálená hlína na světě, vysoká teplota vypálení – záhada (jinak ji známe až z keramického neolitu, o 10 000 let později)
- ostatní nálezy z přírodních materiálů – řezby do kosti
- znalost textilií – našly se v otiscích hlíny, na keramice, která sloužila jako konstrukce domů, kopřivová vlákna
- nálezy děravých kamenů – dokonalost technologie, stěny vymazávané hlínou - mazanice
- Šamanka s křivou hubou – soška ze slonoviny; portrét – nejstarší podoba konkrétní osoby, portrétní rys - nález ženské kostry a lebky s poškozenou čelistí, která odpovídá portrétu; nález v Dolních Věstonicích
- lidské postavy schematizované, zvířecí dokonalé, sošky často deformovány, snad záměrně – obrana proti magii, aby nebyly zneužity proti tvůrci, rozmlácené a zničené figurky ihned po výrobě – rituály
- obydlí – trvalejší – kosti dřevo, využití terénu, osada asi 7 domů – asi 100 jedinců
- dálkový obchod, doprava surovin, jejich hodnota kvalitativní i estetická
- vývoj realistického umění probíhal paralelně se stylizovaným – přívěšky, amulety, nástroje, ozdoby – v souvislosti lidských pohřbů
- časté symboly – mužského a ženského pohlaví
- lunární kalendář – záznamy početní i kalendářní
- kostěné úštěpky, industrie – pro zasazení do oštěpu
- Willendorfská Venuše – dekorativní hlavička – účes?, symboly ženského pohlaví
- kolem 24 000 chladnější výkyv klimatu – ústup před ledovcem (do Willendorfu, či na východ – ruské pláně), konstrukce obydlí: dřevo, při jeho nedostatku – mamutí kosti, konec této vyspělé kultury, ústup do Podunají

Magdalenien

- 18 000–11 000
- šíří se ze západoevropské paleolitní kultury
- slavné jeskynní malířství: Lascaux – F, Le Trois Fréres – F, Pech Merle – F, Roufignac – F, Altamira – E
- veliká znalost zvířecího těla

Altamira

- velká zvířata (kult), živili se drobnou zvěří, rytá či malovaná černou linkou, výplň hlinkou, rudkou, využití reliéfu výklenků!
- známy lomy na kresebné pigmenty
- osvětlení jeskyní – louče, magické místo, nebydlelo se tu!
- kůň – hlavní lovné zvíře Magdalenienu
- Velký sál - na klenbě 14m dlouhá malba - černí bizoni, červený kůň, divocí vepři a laně

Pech Merle

- malby a otisky rukou (ruka jako šablona, barvivo nanášeno přes ni)

Lascaux

- otisky lidských rukou na stěnách jeskyní, křivky kreslené prsty ponořenými do barvy
- Síň býků – lovec napadený bizonem, ohromné postavy býků, bizonů, jelenů

1B – Neolitická kultura v Malé Asii A Evropě (Jericho, Çatal Hüyük, Stonehenge)

Neolit

- 13 000–6000, rozkvět v oblasti Úrodného půlměsíce – Malá Asie, Mezopotámie, Irák, Sýrie, Palestina, nilská delta
- kolébka zemědělství, bezprostředně u řek, pravidelné záplavy, nešlo tedy trvale obydlovat dokud nevznikla dostatečně vyspělá a organizovaná společnost, která se s tím vyrovná a pak využije potenciál úrodné půdy
- podnět neolitické revoluce: 11 000 katastrofa, radikálně se mění klima na severní polokouli – tání ledovce, protržení ledovcové bariéry, ledová vlna se vyvalila do Atlantiku = prudké ochlazení, ze dne na den se změnily klimatické podmínky, ochlazení na celé planetě o 10° = tedy vynucená změna životního stylu
- společnost, která nechtěla opustit svůj životní standard, musela se přičinit, neboť uživení se v drsnějších klimatických podmínkách nebylo tak snadné, blahobyt sběračské společnosti končí, přichází společnost zemědělců – cílené a systematické pěstování plodin
- už to nebyla společnost blahobytu – museli začít pracovat; odráží se to u mnoha tradičních mytologií
- teorie o ztraceném Zlatém věku
- na počátku lidé žili v harmonii a jednotě, spravedlivá společnost, nemuseli pracovat – svými chybami lidstvo stále ustupovalo – Stříbrný věk – Bronzový věk viz Hesiodos

Prekeramický neolit

- 10 000 až 7 000 př. n. l.
- bez hliněných hrnců, znalost z Magdalenienu – opracování kamene + broušení + provrtání kamenné sekery, srpy na sklizně – do dřeva vložené malé čepelky – pazourkové úštěpky
- znalost tkaní: oděvy, rohože
- pěstovali: pšenici, ječmen, žito
- domestikace: vepř, koza
- sběr: oříšky, žaludy
- lokality neolitických sídlišť: Jarmo [džarmo], severní Irák – stálé osídlení 9 000–7 000, keramika, hlavní motiv koně, vypalování i cílené ničení; Šanídar (znám od středního paleolitu); Zavi-Šemi; vznikají sídelní pahorky – vrstvy
- postavy – schematizovány, už i dynamizovány
- v neolitu, stálá sídliště, tedy původní kruhové přístřešky, které jsou výhodné pro kočovné společnosti, vystřídaly pravoúhlé domy
- stabilnější, trvalejší stavby, bližší sousedství, opěry; dva domy vedle sebe však obvykle mají dvě na sebe naléhající zdi; zdi z nepálených cihel, kamenná podezdívka, dřevěné konstrukce

Jericho

- vrstva A: 9 000–8 000, vrstva B: kolem  poloviny 7 000 let
- Jericho A – nejstarší monumentální architektura – věž 8,5m, zeď 4m vysoká, 1,5m široká = veliké kruhové zásobnice na obilí, zdi omítnuté
- znali už kvašený chléb a pivo
- dům typ megaronu, výbava domů: pec – chleba, kuchyně, keramika, podlaha, leštěná omítka
- kultura – antropomorfní plastiky – modelování obličejů na lebky zemřelých
- kult lebek předků, zřejmě i portrétní rysy; oči vykládané mušlemi
- předpoklad preparace – exkarnace – odstranění měkkých částí
- pohřbíváni ve svých domech pod podlahou – bez hlavy – s ní se prováděly další rituály
- kresby často ničeny, aby nebyly zneužity proti tvůrcům
- lokalita: Hacilar (Turecko) – složitější urbanismus – megaronové domy s krby

Çatal Hüyük

- 6 500–5 600 let
- první město v pravém slova smyslu – neolitické město; 2000 obyvatel
- 12 vrstev na sídlištním pahorku, charakter telů – pahorků
- neolitické vrstvy – II až X, nejčetnější nálezy – VI až VII
- poblíž sopka – zdroj obsidiánu – sopečného skla, kvalitní materiál
- novinka: urbanistický záměr, pravoúhlé domy s centrálními spojovacími dvorky, do domu se vcházelo střechou – ochrana před predátory, komunikační spojnice po domech na střechách
- kamenná podezdívka, nepálené cihly, spodek – štěrková drenáž, plochá střecha (možné jen do určité zeměpisné šířky, kde není sníh!)
- stěny rytmizovány – trámy, zdobeny plastikami, pokrývané vápennou omítkou – každou sezónu, stěny zdobeny barevnými malbami a reliéfy, části podlahy zahloubeny – tím vznikaly lavice
- interiérová výzdoba – malby vznikaly sezóně, každoročně obnovovány scény smrti, lovecké scény – konkrétní aktuální události; reliéfy – stylizované býčí hlavy = kult plodnosti, symbol přírodního božstva
- strukturování
  • býčí scény na severní straně – naproti pohoří Taurus (býk)
  • východní stěna – náměty spojeny s rituálem kultu smrti
  • dominantní místa v domě – lidské lebky! jako kultovní předměty před posvátnými reliéfy, sup a bezhlavá lidská figura
  • výzdoba dekorativními pásy od země do prvního břevna kolem 1m, výše ojedinělé scény
  • bohyně Theroy – paní zvířat, symbol dvojité sekery – labrys
  • západní stěna – scény zrození
  • jižní stěna – souvisela s provozem, obvykle nezdobená, kuchyňský koutek, krb, vstupní prostor
- pohřbívání v interiéru 60cm pod lavicí, ve skrčené poloze, před tím pravděpodobně exkarnace, tělo dočasně důstojně pohřbeno na kamenné věži (chráněno proti šelmám) – vydáno hmyzu a ptactvu, dokud se nezbavilo měkkých částí; pak trvalý pohřeb – v jednotlivých domech až 26 pohřbených lidí
- malby – typ figury – půdorys rozjetého kocoura, žena rodící býka, osově uspořádaní leopardi, schematické postavy, přechodný článek od loveckého umění k historickému malířství; vztahuje se ke konkrétní události
- hmotná kultura – dálkový obchod poskytoval rozličné materiály – barevné kamínky
- stále štípané čepele, dokonalé, zdobné, někdy s rukojetí z vápence (též zdobné), dřevěné nástroje, první zrcadla z obsidiánu

Keramický neolit

- svět v období 7. – 6. tisíciletí př. n. l. – rozšíření neolitické civilizace
- keramika: kardiová (mušle, srdcovky – obtisk této mušle jako dekor) šířena po Středomoří na jednoduchých lodích: tzv. monoxylonech, rozšíření v Řecku aj., nejednolitá kultura
- významné postavení žen v raném neolitu, pozdější neolit – změna organizace společnosti s pokrokem v zemědělství
- keramický neolit = boom keramiky – velké množství, sériová výroba, hrnce též s oušky, geometrická výzdoba, sošky (duté) držící nádoby

Kypr

- vesnice Chirochitia, 5500 př. n. l.; 1500 obyvatel; 1000 let trvající neolitická kultura, jedna z posledních vsí, kde při trvalém stabilním osídlení byly domy na kruhovém půdorysu, později je kruh kočovný či magický
- uvnitř sídliště zeď, její účel nejasný – komunikace, dělba okrsku, posvátný význam či zda neurčovala „genovou přístupnost“ brát se mohli jen přes zeď; – zeď široká 3,5m, domy kruhové, kamenné, tlusté zdi, průměr kolem 5m

Malta

- kultura maltských megalitů – mnohovrstevnatá historie, 5 500 až kolem 3000 let př. n. l. počátky kultury v dovezené kardiové keramice od mořeplavců, později megalitické umění
- civilizace – mírový charakter – minimum zbraní
chrámový okrsek – trojlístek - architektura – chrámové okrsky – trojlístky, později pětilístky, okrsek až k 50m, v největších komplexech má komora přes 10m, největší, nejsložitější okrsek Giantia [džantía], kombinovaný – dva pětilístky
- největší zaklenutý prostor do doby Mykénské
- civilní architektura však z pomíjivých materiálů
- pohřební okrsky, skalní města – dekorativní zdobení – reliéfy
- florální linie, detailně zdobené povrchy monolitů
- ženské sošky nápadně podobné půdorysu chrámových okrsků
- pohřebiště Hal Saflieni – první monumentální sochy, není vytesané do skály jako ostatní, ale vysekáno tak, že napodobuje zaklenování postupným přesahem pater

Konec neolitu

- 6000 let konec neolitu
- jednou z hlavních starostí člověka je myšlenka na smrt – ukládali vedle zemřelých i ulovenou zvěř, pazourky,…; hrobky vyznačovali mohylami, dolomeny, menhiry se začaly stavět na přelomu 3. a 2. tisíciletí
- menhir – vztyčený kámen – byl nejjednodušší formou pomníku; kámen převzatý z hmotného světa, pocházel z přírody, byl její součástí, ale najednou mu člověk dal smysl, který tento kámen sám o sobě neměl a který jej povyšoval na symbol, aby nebloudila duše zemřelého
- dolmen
- kromlech – přestal být pouze stavbou mrtvých, ale byl zasvěcen kultu a jeho obřadům

Aleje v Carnacu

aleje v Carnacu - několik tisíc menhirů, v rovnoběžných řadách na délce 1km

jeskyně Menga

- Španělsko – největší stavba svého druhu – chodba z obrovskými pilíři, zbudovaná z kamenů, z 31 monumentálních balvanů – pohřební síň je dlouhá 25m

Locmariaquer v Bretani

největší menhir v Locmariaquer - nejmohutnější menhir – byl rozdrcen bleskem, dosahoval výšky 23m

Stonehenge

- 1800 př. n. l. – ve Velké Británii
- má propracovaný půdorys, založený na spojení kružnice a podkovy; velice pečlivě osekané stěny; je to symbol západního megalitického věku; monumentální kamenný kruh má třicet pilířů spojených překlady, které původně tvořily souvislý věnec; tyto balvany pocházejí z 30km vzdáleného lomu; soubor Stonehenge je zasvěcený kultu slunce; je výrazem organizovaného lidu
  Literatura, zdroje  | Kniha návštěv  | Kontakt  | Webmaster  | Severovýchod